Máte něco na srdci?

Můžete mi poslat email:

lucie.zitt@email.cz

Lucie Zitterbartová

IČ: 74515241

Nebo mne jednoduše najdete na všemožných sociálních sítích.

  • Facebook - Black Circle
  • Twitter

© 2019 by Lucie Zitterbartová. Česká Republika/Praha. Proudly created with Wix.com

  • Lucie

WTF? Opravdu vám vadí "fejsbůkovatění"​ Linkedinu

Nedávno Martin Hošek vyšel ven s průzkumem o Linkedinu. Z dostupného vzorku ve výzkumu vyplynulo, že uživatelům tak nějak vadí, že nám ten náš profesní Linkedin "fejsbůkovatí". Tak to trochu to vypadá, že už nám na LI chybí jen ty kočičky a kytičky a jiný blbiny. Ale nelžete si, milí uživatelé tak trochu do kapsy?

Každý, kdo tu z jakéhokoli důvodu tvoří nějaký obsah, který vy konzumujete - mně nevyjímaje - se snaží docílit toho, aby jeho články a příspěvky byly co nejčtenější. A sledujeme, co má u vás největší ohlas, co četlo nejvíce lidí. A podle toho přizpůsobujeme i další obsah, protože náš cíl se v čase nemění. My tvůrci obsahu chceme, abyste vy konzumenti četli právě nás.

Tak se na to podíváme. Třeba tento týden jsem sdílela absolutní krávovinu. Informace, že jsem před šesti lety sdílela na Facebooku příspěvek, že už nemám T-Mobile vidělo k dnešnímu dni přes 1200 lidí. Přes tisícovku lidí mělo potřebu rozkliknout a přečíst absolutně nehodnotnou informaci. Za to článek o fenoménu sexuální obtěžování, který jsem přesdílela od Sylvie Petrů, a byl fakt hodně silný, vidělo 10 lidí. Nezájem.

Ne, nerozumím tomu, jak je možné, že totální kravinu si přečte přes 1200 lidí a důležité a palčivé téma zajímá 10 lidí. Koukla jsem se i dál na další články a čísla.

Před několika dny jsem sdílela článek, kde jsem poměrně dost otevřela i své soukromí. Ale článek jsem uvodila perexem, kde se vás ptám na brigády, co jste dělali. Kravina o brigádách versus silné společensko-sociální téma o předsudcích. Jak to dopadlo?



Samotný příspěvek s dotazem na brigádu má úspěch. Skoro 9.000 lidí si to přečetlo. Skoro stovka uživatelů LI si dala tu práci, aby mi do komentářů sdělila, kde jakou brigádu kdy dělalo a jak je to krásné, jaké vzpomínky jsem v nich vyvolala. Pod příspěvkem jsem přidala nasdílení samotného článku. A sledovala, co se bude dít. Kolik z těch tisíců lidí, co to četlo a z té stovky, co to komentovalo, si dalo práci a přečetlo si samotný článek?

Pouze 350 lidí si dalo tu práci, aby četlo dál. Nemůžu si stěžovat, ti kdož to četlo - vzbudilo to silné emoce a 18 komentářů, obrovské množství soukromých zpráv a desítky pozvání ke spojení v době publikace článku svědčí o tom, že to pro hodně čtenářů mělo nějaký náboj a smysl. Za to jsem ráda. Chtěla jsem upozornit na něco, co mě ve společnosti a tím víc v té "profesní" štve a než dávat obecné příklady, řekla jsem si, že půjdu na trh s vlastní kůží, ačkoliv to pro mne nemusí být být úplně dobré. Ale nebojím se. Čeho, proč? Bála jsem se něčeho celý život. Už nechci a nebudu.

Co se čtenosti týče, mohla bych takto pokračovat dál a dál. Sdílím blbinu, baví vás to. Snažím se o něco hlubšího, nebo se zeptám na profesní názor či radu -> nestane se nic. Nemyslete si, nejsem v tom sama. Když se začnu bavit i s lidmi, kteří také pravidelně tvoří nějaký obsah, i oni přitakávají - jak se téma týká profese, byznysu, dosah je malý. Jak jde ale o nějakou obecnou věc nebo blbinu, nestačíme se divit.

Takže mám pro vás, milí čtenáři a uživatelé Linkedinu otázku: Opravdu vám to "fejsbůkovatění" vadí?

Jak to vidíte vy? Co rádi čtete a jaké příspěvky vás vyloženě obtěžují. Podělte se v komentářích?