• Lucie

Poděkování všem fajn lidem

Vážení a milí,


i já bych se chtěla přidat k přáním krásných Vánoc pro Vás všechny. 


Ale také Vám chci poděkovat. Poděkovat Vám za to, že mne čtete a sdílíte. Ale mnohem víc za DŮVĚRU. Moje myšlenkové pochody, které tu s Vámi sdílím, mají pravidelně dosah tisíců čtenářů. Díky tomu jsem poznala mnoho zajímavých lidí - některé jen prostřednictvím sítě, jiné i osobně. Ačkoliv moje příspěvky jsou téměř vždy bez komentářů, neustále mne překvapuje, s jakou důvěrou se mnou v soukromých zprávách sdílíte své pracovní i osobní věci, které Vás napadají, když se začtete do mých řádků. Vaše pozitivní zpětná vazba mi dost často vykouzlila úsměv na rtech i ve chvílích, kdy mi nebylo zrovna dobře. Pro mne byl letošní rok obzvlášť zlomový. Jeden by řekl, že zlomový byl listopad 2016, když jsem zjistila, co mne čeká, ale zpětně to vidím trochu jinak. Tím spíš, když mohu říct "jsem rok čistá".


Když do života přijde nemoc, všichni vidíme černý konec. Já samu sebe dlouho zanedbávala a tělo mi to vrátilo. Permanentní stres z práce, financí, starost o dítě, komplikované vztahy. Nebylo nic moc, co by mne doopravdy těšilo. A jsem jako každý jiný člověk - nejjednodušší je své nezdary svádět na druhé. Pro mne ale paradoxně byla rakovina příležitostí začít. Uvědomit si, že jako něco uvnitř mě požírá mé zdraví, spousta věcí požírá můj život. A naráz stojíte před zrcadlem a uvědomíte si, že sami sobě lžete.

Rok 2017 jsem věnovala léčbě. Léčila jsem tělo, ale i svůj život a svoji duši. Stejně jako jsem likvidovala díky chemoterapii nádor uvnitř, nastal čas zlikvidovat i to, co mne ničilo zvenčí. Odřízla jsem od sebe všechno, co mi nepřinášelo žádný užitek, natož pak aby mne to činilo veselou a šťastnou. Ta rekapitulace byla zásadní, protože člověka to donutí vidět svět kolem sebe úplně jinak a uvědomíte si, kolik energie investujete do věcí, které prostě nemají smysl a vyčerpávají vás. Nebylo to o tom přeskládat si věci, život. Ale spadl mi domeček vyskládaný z karet a já prostě musela začít budovat nový dům na pevných základech.


Rok 2018 pro mne byl rok zlomu a následné stabilizace. Mám vedle sebe partnera, který mne nejen miluje přesně takovou, jaká jsem (a že to se mnou není snadné :D, jsem tvrdohlavá baba), ale stál při mne ve velmi těžkých chvílích a věřte mi, že těch "krizí víry" bylo hodně. Ostatně VÍRA - to je další věc, která mi v poslední době pomáhala. Nejsem zrovna katolík a kdo mne zná, ví, že jsem spíš zatvrzelý pohan a odpůrce církví, leč víra v "pozitivno" mi rozhodně dodala odvahu bojovat. Po té osobní rovině jsem se dostala do souladu se sebou samou.


Pracovně to bylo na začátku takové "rozčarování". A tak jsem si řekla, že když restart, tak pořádný. A rozhodla jsem se opustit B2B svět a vrhla se do retailu. Hodně lidí v mém profesním okolí nástup na prodejnu T-Mobile považovalo za můj totální profesní downgrade a někteří se mi i vysmívali. Nelituji. Je to jedna z nejsilnějších profesních zkušeností, co jsem zažila. Jak pro tu zákaznickou rozmanitost, tak ten svět uvnitř a jeho mechanismy.


Kolektiv u nás na Národní třídě, aniž by úplně tušil, z čeho se dávám dokupy, mi byl ohromnou motivací, inspirací a poznáním. Ono když v 35ti letech po XY letech mezi vrstevníky či staršími lidmi zaplujete mezi dvacetileté dacany :) - je to nářez. Nebo jak by řekl náš kolega "Mihal" z Teplic" - "pořádnej námrd". :D


Jejich mládí a jejich pohled na svět asi definitivně vyléčil i tu moji trochu bolavou duši a vlastně jsem i díky nim tak trochu omládla. Tady se člověk pořád směje. Bylo kouzelné sledovat, jak se chovají, přemýšlí, jak se učí pracovním návykům a jak každý z nich roste. A zároveň tu mít naši "Déňu", což je člověk, na kterého by kniha nestačila - a to ji vlastně "moc neznám". :) Vlastně nikoho z nich moc neznám- jsme "jen" kolegové. Ale to, co o nich vím, to stačí k tomu, abych prohlásila, že nastupující generace není zatracení hodná, jak třeba často čtu i zde na LinkedIn. My se jim ani nesnažíme rozumět, protože se z nás stali nabubřelci, kteří mají pocit, že deset dvacet let života navíc z nás dělá neomylné Bohy s absolutní pravdou. Není to tak. Každá pravda, každý názor stojí za chvíli času. Takové to "zastavit se" a jen tak nechat svět plynout. Nespěchat.


O to víc se těším na leden. Až v rámci T-Mobile nastoupím na vysněnou práci a budu se věnovat marketingu, který mne celý život provázel spíš jako koníček. Protože i díky těm měsícům na prodejně si umím představit, s čím se moji kolegové potýkají a co je a není důležité. Těším se na novou výzvu, nové projekty a nová setkávání.


A tím chci tak nějak do světa vypustit poděkování těm lidem, co mi dali šanci, i když jsem dost často byla protivná, unavená ženská a všem ostatním připomenout, že stojí za to dát lidem šanci a dát lidem DŮVĚRU.


Rok 2018 mi pomohl si srovnat myšlenky, život, vztahy. A já vím, že do nového roku budu vstupovat s čistou hlavou, čistým štítem, plná energie a dobré nálady, tak jak mi je vlastní a nač jsem před pár léty nějak zapomněla. Mít radost z obyčejných malých věcí.

A to je to, co chci popřát Vám všem - najděte zase ty drobné radosti a pravý smysl toho, proč děláte věci, tak JAK je děláte a pro KOHO je děláte. Za svoje životy si vždycky můžeme my sami. Nestěžujte si. Koukejte na svět s otevřenýma očima dokořán a mějte z něj radost. Mějte radost sami ze sebe. Živí stejně nevyvázneme, tak si to aspoň pořádně užijeme, no ne? :)


Krásné a pohodové svátky. Děkuji všem.


Lucie


PS: Děkuji všem za milá přání k narozeninám, jsem si nikdy nevšimla, že i LinkedIn to práská :)


POZN.: původně zveřejněno přímo na Linkedinu

0 zobrazení

Máte něco na srdci?

Můžete mi poslat email:

lucie.zitt@email.cz

Lucie Zitterbartová

IČ: 74515241

Nebo mne jednoduše najdete na všemožných sociálních sítích.

  • Facebook - Black Circle
  • Twitter

© 2019 by Lucie Zitterbartová. Česká Republika/Praha. Proudly created with Wix.com