Máte něco na srdci?

Můžete mi poslat email:

lucie.zitt@email.cz

Lucie Zitterbartová

IČ: 74515241

Nebo mne jednoduše najdete na všemožných sociálních sítích.

  • Facebook - Black Circle
  • Twitter

© 2019 by Lucie Zitterbartová. Česká Republika/Praha. Proudly created with Wix.com

  • Lucie

Dobrý den, kozy ven

Když tak přemýšlím o tom nadpisu, koukáte na Prima Cool na Úplně debilní zprávy? Velice osvěžující počin. Je to stejně pitomé, jako všechny ostatní zpravodajské relace, ale bonusem je, že se opravdu pobavíte. Témata, která rezonují společností v médiích, v online světě i v hospodě u piva. V posledních týdnech a dnech jsem si spojila dvě témata, která mají jeden společný jmenovatel. Obnažování se na veřejnosti.


Před pár týdny v Praze zažívala boom informace, že Městská část Prahy 1 v parku u Hlavního nádraží nechala instalovat mobilní pisoáry. Každý obyvatel Prahy má naučená tři základní pravidla, která mu pomohou přežít průchod tímto parkem. Chodit rychle, moc se nerozhlížet a umět zadržet dech, protože smrad moči a výkalů i v tom nejotrlejším člověku vyvolává chuť na zvracení. MČ se dlouhodobě snaží lépe či hůře bojovat nejen s bezdomovci, feťáky, zloději a kde jakým dalším podvratným živlem, ale i s faktem, že většina těchto lidí park využívá nejen jako domov, ale i jako veřejnou toaletu.


A tak se radní rozhodli, že do parku instalují mobilní pisoáry v naději, že to bude návštěvníky a obyvatele parku motivovat k tomu, aby neochcávali trávník, chodník, stěny a schodiště u vstupů do metra. Zvedla se obrovská vlna nevole k tomuto počinu. Protože všem naráz vadí, že u těchto pisoárů budou koukat na močící muže a jejich pinďoury. To bude prostě nechuťárna vrchního kalibru. Ono před tím to totiž bylo mnohem lepší, když to samé ty lidi dělali u stromu, laviček nebo uprostřed chodníku. Pohoda ne? Prostě na ty močící pinďoury nikdo koukat nechce. Je to nechutný, pohoršující, vulgární, lidé se cítí trapně, když to musejí sledovat a močení je přeci jenom intimní věc, tak by se to mělo schovávat.


Něco jiného je ovšem takové kojení. To už evidentně intimní není a každá novopečená matka má přece právo vyvalit prsa ven kdekoli to je zrovna potřeba bez ohledu na to, kde a v jaké situaci se zrovna nachází a bez ohledu na to, že se v té situaci nacházejí i ostatní lidé. Já jsem bohužel strašlivě staromódní a ke všemu nesnášenlivá ženská, takže když jsem před těmi 14 lety svět obdařila jedním kouskem potomka, kojila jsem zcela a zásadně doma a pokud jsem musela někam ven, vše jsem vyřizovala tak, abych vše stihla s bezpečným návratem domů a kojila jsem v klidu, v soukromí a pro všechny případy jsem měla v záloze lahvičku s mlékem, abych své okolí neobtěžovala řevem hladového dítěte. A upřímně jsem se vždy těšila na ty chvíle, kdy se zavřu doma pokoji a užiju si krásnou mateřsky naplňující chvíle se svým voňavým miminkem.


A tak mi odpusťte, že nějak nemám pochopení pro novou kauzu kojící matky, která byla požádána, aby se odebrala kojit mimo prostory banky, protože ostatním není příjemné ji sledovat. Nebyla jsem u toho, tak netuším, jak moc nepříjemný a servilní byl pán ostrahy banky. Ani jsem neviděla, kde paní seděla a jak moc se kryla nebo nekryla. Ale v principu mě upřímně sere, co se spustilo okolo. Každá vykojená můra má najednou práva a nějak už se nikdo neohlíží na práva těch ostatních. Milé kojné, nežijete tady samy a nejste jediné, kdo má práva a potřeby.


Není to tak dlouho, co jsem seděla na obědě v restauraci a čekala jsem na svou obchodní společnici. Dřív než moje společnost však dorazily tři grácie s kočárky a sedly si přímo u vedlejšího stolečku. Náš oběd se stal skutečným peklem. Nejenže tam během oběda na střídačku každá vyvalila prsa ven, aby nakojila svoje ratolesti během krafání u kafe s kámoškama. Dvě z nich tam měly starší potomky, kterým nevěnovaly jedinou minutu pozornosti, takže z těch krásných dvou dětiček se během mžiku stal párek uvřeštěných divokých čertů, kterých byla plná restaurace. Nebylo slyšet vlastního slova. Ideální prostředí na obchodní schůzku. Slušně jsem dámy požádala, aby si ty malý ďábly uklidnily, protože bychom si alespoň to jídlo rády snědly v klidu. Byla jsem poučena, že jestli se mi něco nelíbí, mám jít jinam. Než jsem se stihla vzpamatovat z drzosti, které se mi dostalo, jeden z těch ďáblů nevybral zatáčku kolem stolu, zakopl o kabelku mé společnosti a převrhl sklenice na stole.


Čekala jsem, že to bude ta chvíle, kdy se v těch kojících pipinách něco pohne. Omyl. Matka toho malého ďábla začala na mou společnici vřískat, že jestli by si tu debilní kabelku nemohla pověsit a ne ji nechat válet po zemi, protože chudinka její miláček se o to málem přerazil. A ty zbývající dvě tam měly taky nějaký chytrý připomínky. Vařila se ve mně krev a měla jsem co dělat, abych je nepropleskla všechny tři.


Když pár dní na to vypukla „kojící kauza“, začala jsem si tak nějak víc všímat všech těch matek, které na veřejnosti kojí. V metru, v restauracích, na úřadech, na prodejnách, v obchoďácích Jsou všude. Upřímně jsem to doteď nevnímala. Dokud se někdo nezačal vehementně domáhat nějakého svého pseudopráva, byl mi to fuk a ani jsem nevnímala, že se to děje. Drtivá většina maminek asi opravdu řeší aktuální problém a i na nich lze vidět, že jim kojení na veřejnosti nepřináší nějaké potěšení a spíše se stydí.


Ale když vidím tohle masivní volání po právu na kojení všude, protože vyvalit prsa ven je něčí právo, potom nerozumím tomu, proč se máme pohoršovat nad tím, že muži močí na veřejnosti. Oni prostě mají taky jenom potřebu. A přeci nebudeme prudérní. Prsa, penis, všichni to známe, ne? Tak kde je problém? Takže proč by se pánové měli stydět? Jestli mám mít já jako žena právo kdekoli a za všech okolností kojit, jestli mám mít právo, nekontrolovat chování svých dětí, které obtěžují okolí a zkazí mu oběd, zničí oblečení a kabelku, tak nevidím důvod, proč by chlapi nemohli toho svého bimbase vytasit úplně kdekoli a také si dopřát naplnění své potřeby. Vždyť o nic nejde. A když to ještě všemu udělá pěkně způsobně u mobilního pisoáru, nevidím v tom žádný rozdíl. Prsa nebo pinďour? Vždyť to vyjde na stejno, ne?